Vítejte na blogu jedné rozpolcené osobnosti.
Jste-li tu poprvé, přečtěte si první článek. Pro lepší orientaci použijte mapu.
Chcete-li, zapište se na seznam blogů, kam ráda zavítám.
Nechť je vám tu dobře. Vaše Tee ...

Liebster Award...

8. března 2016 v 13:42 | Tee Zara |  Má rozpolcenost
Už loni v srpnu jsem byla nominována od jedné osůbky pod přezdívkou Eliška/Petr do tohoto tagu [a teď se stydím, že jsem to nevyplnila dřív, ale co, lepší pozdě, než nikdy] - děkuji za nominaci! Sice se obyčejně moc nezapojuji do tagů a řetězových článků, ale řekla jsem si - projednou proč ne. :)

 

Jak se stát dámou Steampunku

12. října 2015 v 0:23 | Tee Zara |  Motivační zápisník

Aneb jak se stát a jak být doopravdy sama sebou

Byla jsem motivována. Nacházím sama sebe, konečně. Ale musím se k tomu nějak dopracovat. Proto potřebuji nějaký "návod", seznam bodů, postup, který mi pomůže k výšinám [věřte mi, že seznamy pomáhají]. Nebude to lehké, ale už jsem si v životě poradila s mnoha věcmi a situacemi, ve kterých hráli roli i jiní lidé. Tento "projekt" však bude jen a pouze o mé maličkosti [jako kdyby celý tento blog nebyl o mé maličkosti, že... *červenání se pod vlivem egoismu*, no dobře, celý ne.]. Odkazuji se na tento a tento článek, jejichž obsah vám možná řekne o tomto mém rozhodnutí více.

Jak už možná někteří vědí, jsem takové "dospělé dítě", nebo jak bych to nazvala. Stále jsem hledala své místo a řekla bych, že jej konečně začínám objevovat. [Objevuji podstatu svého já a to, čím jsem výjimečná a čím se liším od ostatních.] A o tom právě bude nejen tento článek, ale i celý blog, o mé "proměně", zlepšování, o mých krocích a pokrocích, možná i o skocích... :) Věřím, že to ani v nejmenším nebude nuda, alespoň ne pro mě, doufám však, že pro vás rovněž ne. Všichni přece někam směřujeme, chceme být sami sebou a dělat to, co nás naplňuje a činí šťastnými tvory a dušemi. Přiznejte si to i vy. ;)


Konečně. / Finally.

16. září 2015 v 23:34 | Tee |  Má rozpolcenost
Měsíc plný stresu a intenzivní dřiny - (m)učení. Stálo to za to! Největší zkoušku svého života [prozatím největší] jsem zdárně a se všemi poctami složila. Známky se dozvím zítra, ale ty nejsou důležité. Hlavní je, že to mám a že budu mít konečně - po devíti letech "utrpení" - relativně klid. Spadl mi obrovský balvan ze srdce. Všechno to ze mě spadlo. 14. září byl ten zlomový den. A pak... KONEC!

 


Potřebuji radu...

19. srpna 2015 v 22:15 | Tee |  "Zbytečná" slova
Potřebuji radu
jak nemyslet,
jen vědět
jak ztišit svět,
musím jej ztlumit,
vypnout,
zhasnout světla,
žádná myšlenka
aby nekvetla.

Ve své kůži

7. srpna 2015 v 10:20 | Tee |  "Zbytečná" slova
Občas každý jsme trochu mimo, naše myšlenky se zblázní, naše cítění se poněkud zjemní - jsme přecitlivělí. Ovšem někdo pouze dočasně - ovlivní jej proud emocí, které potřebují ven, jiný je zase obratně skrývá a tím si škodí. Nejhorší to však mají lidé, kteří jsou citliví stále, zkrátka to mají v povaze. A co taková citlivost se člověkem dovede? Dovedou emoce a myšlenky ovládnout člověka natolik, že se nedokáže kontrolovat? Do jisté míry ano, bohužel. Ale každý člověk má od přírody naštěstí jednu šikovnou vlastnost - pud sebezáchovy. Ten nám brání udělat cokoliv, co by nám ublížilo, ať už fyzicky, nebo psychicky. Každý má však jeho hranici nastavenou jinak.

Jak to probíhá u mě? O tom chci právě mluvit. Mé hranice, co se týče fyzického ubližování, jsou relativně v pořádku, nedokázala bych na sebe sáhnout. Ale co se týče ubližování psychického, už jsem skeptičtější. Naštěstí tu jsou prostředky, díky kterým je možné psychické stavy, pocity a emoce ventilovat. Umění - hudba, zpěv, klavír, malování/kreslení, tvoření, poezie, texty, literatura, filmy,... A co taková fyzická aktivita? Ta na mě bohužel tolik nepůsobí, jedině, že bych hrála na bicí, kde bych zároveň využila právě to umění - hudbu. Běhat potřebuji hlavně kvůli kondici, správnému dýchání a přirozenému pohybu. Umění je to, co mě drží, co potřebuji ve svém životě každý den bez výjimky. Jinak ztrácím zájem o vše ostatní, jsem bez nálady, energie a trápím se...


Další články


Kam dál