Vítejte na blogu jedné rozpolcené osobnosti.
Jste-li tu poprvé, přečtěte si první článek. Pro lepší orientaci použijte mapu.
Chcete-li, zapište se na seznam blogů, kam ráda zavítám.
Nechť je vám tu dobře. Vaše Tee ...

XI důvodů, proč milovat podzim

17. října 2014 v 14:25 | Tee |  Tolik a tolik věcí...
Říkám si, proč jsem začala milovat podzim až teď, vždyť je tak krásně melancholický a rozmanitý, chaotický a klidný, rozporuplný a nedá se předvídat [podobně je na tom i má duše]... Když se ujímá vlády nad evropskou krajinou toho nádheré inspirující období a vystřídá v moci horké bouřlivé léto, najednou se vše jaksi uklidní, umoudří, zbarví se, stárne, později bledne a nakonec hyne. Ač nemám ráda téma smrti, na podzim je jí všude kolem plno [spíš až na jeho konci]. Ale pravé kouzlo podzimu je totiž v tom, že ještě před tímto zánikem se vše probudí do nejkrásnější etapy svého života, zraje, hýří barvami a vitalitou, kterou doposud svět nezažil. A zase dlouho nezažije.

"Láska má své zákony rozvoje, své vzněty, stejně jako samotný život člověka. I ona má svá kouzelná jara, horká léta, nakonec podzim, který může být pro jedny teplým, zářivým a plodným, pro jiné sychravým, tlejícím a neužitečným."

[Vissarion Grigorjevič Bělinskij]


A co miluji na podzimu? Abych pravdu řekla, tak úplně všechno. Ale kapacita článků není neomezená, proto vyjmenuji jen to nejkrásnější a nejpodzimnější, co za jiných ročních období "najdeme" jen zřídkakdy.

I. Barvy všude kolem nás

Fascinuje mě pozorovat, jak se s každým dnem a s každým slunečním paprskem mění celá krajina, jako kdyby si hrála, pořádala maškarní bál a tančila spolu s měnícím se počasím... Je v tom veliká dávka energie a zároveň podivného klidu, který na mě působí velmi pozitivně, i když třeba zrovna prší [déšť miluji tak jako tak].


II. Počasí a jeho rozmary

Na podzim se děje zřejmě nejvíce změn na planetě [aspoň v mírném pásmu tedy]. Zezačátku ještě svět prozařují teplé paprsky babího léta, které však brzo rozeženou těžké deštivé mraky a chladný vítr nesoucí s sebou náznak brzkého konce. Ale nezoufejme, protože zatím není všem teplým dnům konec. Vždycky dokáže nějak překvapit, rozetnout naše očekávání vejpůl a zaskočit naše předsudky. V tom je skryté to kouzlo.

III. Mlha a krása skrytá v tajemnu

Ta šedá bledá kráska, která se dennodenně objevuje jak duch či víla podzimu, později se rozplyne doslova jako pára nad hrncem a prozáří ji zlatavý třpyt paprsků. To je teprve ta pravá magie. Podzim čaruje nejen barvami, ale i mlhou, světlem a stíny, vodou a vytváří tím vším podivnou tajemnou atmosféru, jakoby z jiné dimenze, a přesto nám tak známé, i když neobyčejné...

IV. Oblečení a jeho hravost

Miluji zvláštnost podzimního oblečení, i když je dost těžké odhadnout počasí. Je úžasné, že naše oděvy třídíme do kategorií podle ročního období a nikoliv podle počasí, i když je tak proměnlivé a nestálé. Možná i barvy třídíme podle období a podle toho, jaká barva je k nim charakteristická - jarní barvy jsou pastelové a jemné, letní zářivé, teplé, veselé, energické a hravé, zimní jsou smutné, studen a ponuré. Jen na podzim jsou kombinovány téměř všechny dohromady - energická oranžová, veselá žlutá, teplá červená a vínová, vážnější fialová, hnědá a bordó, studená zelená a modrá, ponurá šedá i černá, smutná bílá... Ale když se spojí protiklady, vytvoří se něco jedinečného, nápaditého a netypického - v tom je ta hravost. :)

V. Ovoce a jiné plody

"Tak sladké jsou plody, jak dlouho je necháme dozrát. Tak barevné jsou, jak dlouho na ně svítí slunce a ony čerpají energii pro své zdokonalení. Tak kvalitní je jejich dužina, jak kvalitně byly po celou dobu vyživovány. A tak veliká a bohatá je úroda, jak dobře jsme se o ni celý čas starali." (citát (c) by Tee)

VI. Listy jako inspirace

V jednom listu je skrytý celý život stromu a my na podzim sledujeme jeho postupné "odbarvování", ačkoliv se zbarvuje čím dál krásněji, jeho "tělo" tak chřadne a postupně hyne, mění se a ztrácí svou původní vitalitu, od zelené přes žlutou, oranžovou, červenou a fialovou až k téměř mrtvolné hnědé, bez života a bez známky krásy, kterou se pyšnil v minulosti. Když se nad tím zamyslím, je mi krásně a smutno zároveň: vidím před sebou umírající život, jehož proměna je přesto tak krásná a fascinující...

VII. Čaj a teplé nápoje

Ta vůně linoucí se z hrnku jako mlha z kopců porostlých barevnými stromy, mísí se s vůní právě spadaného listí. Není to nádhera? S příjemně horkým šálkem v rukou s rukavicemi rozjímat nad krajinou a dýchat tu atmosféru, s každým douškem upíjet kousek dne a nechat se jím pohltit, dopřát si chvíli klidu s oblíbenou knihou nebo hudbou nebo tíhnout k přírodě a jen tak bloudit ulicemi...

VIII. Babí léto a jeho krása

Ten podivný přechod mezi horkým létem a chladným sychravým podzimem nazývá se "babí léto". Nabízí se otázka - "proč zrovna babí?" Znám jednoduchou odpověď - léto už stárne a ztrácí na energii, podobně jako staří lidé k stáru postrádají vitalitu. Ovšem ne tak docela, ještě nás může ledasčím překvapit, i když se tváří naoko klidně a nevinně.

IX. Nostalgie a vzpomínky

Nevím proč, ale podzim na mě působí jako takové vzpomínkové období na všechny zážitky nejen z léta, ale i z předchozích let a zim a jar a podzimů. Vybavují se mi obrazy z dětství, přemítám nad životy jiných lidí, mých rodičů a prarodičů a přemýšlím o jejich dětství. Nazvala bych to jako takové "vintage návratové snění". Spolu s klidem podzimní atmosféry si představuji i krásné chvíle jako zachycené na černobílých vybledlých fotografiích. Je krásné někdy takovouto krabici vzpomínek otevřít a zasnít se...

X. Detaily a krása v maličkostech

Miluji malé věci a drobné detaily. Všímám si maličkostí a oceňuji je. Spatřuji v nich krásu a možná i tímto způsobem jsem schopna vidět sebemenší krásu i v lidech. A dokážu ji také ocenit. Na maličkostech hodně záleží, ať je vesmír sebevětší, vždy se bude skládat z tolika malých věcí, které však tento obrovský vesmír vytváří společně, a proto jsou tak důležité.

XI. Halloween a jiné svátky

Ta tajemnost, strach a záhada, když na vás v koutě svítí hořící oranžové oči, nebo opodál vyletí netopýr či zpoza rohu zamňouká černá kočka s uhrančivým a bodavým pohledem. To spojení příjemných a děsivých pocitů, radost a tajemství, bláznovství a šílenství ducha, které bylo celý rok skrýváno a nehnutě a tiše sedělo někde v koutě našich duší a až teď se probudilo...



[Všechny fotografie jsou z mé tvorby - můžete je také zahlédnout v Galerii Fotografie.]


k tomuto období se také krásně hodí zvuk violoncella...



A co vy? Máte rádi podzim? Co na něm máte rádi?

Tee

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Elie Elie | 19. října 2014 v 17:05 | Reagovat

Ahh, popsala jsi to krásně :3 Taky miluju podzim ^^ Ty barvy, podzimní počasí, déšť, kontrasty, čaj, zklidnění, tajemno, všechno~ *rozplývá se* Strašně ráda rozkopávám hromady listí na zemi :) Tlející listí má i nádhernou vůni :3
Tenhle článek na mě působí takovým uklidňujícím dojmem, je to jako číst báseň, jak to všechno tak poeticky popisuješ :) A ty fotky jsou nádherný ** Ta s tím uschlým listím + s tím barevným... :3

2 Elie Elie | 19. října 2014 v 17:19 | Reagovat

Ps: Ta hudba je nádherná ** (Ten chlápek je legrační xD)

3 Tee Tee | Web | 19. října 2014 v 18:29 | Reagovat

[1]: Děkuji, to jsem ráda, že to cítíš stejně :3 ;) Taky miluju tu vůni, aww!

[2]: Jsem ráda, že se líbí! To teda je... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama