Vítejte na blogu jedné rozpolcené osobnosti.
Jste-li tu poprvé, přečtěte si první článek. Pro lepší orientaci použijte mapu.
Chcete-li, zapište se na seznam blogů, kam ráda zavítám.
Nechť je vám tu dobře. Vaše Tee ...

Konečně. / Finally.

16. září 2015 v 23:34 | Tee |  Má rozpolcenost
Měsíc plný stresu a intenzivní dřiny - (m)učení. Stálo to za to! Největší zkoušku svého života [prozatím největší] jsem zdárně a se všemi poctami složila. Známky se dozvím zítra, ale ty nejsou důležité. Hlavní je, že to mám a že budu mít konečně - po devíti letech "utrpení" - relativně klid. Spadl mi obrovský balvan ze srdce. Všechno to ze mě spadlo. 14. září byl ten zlomový den. A pak... KONEC!



A přišla únava... Taky se vám to stalo? Stav naprostého vyčerpání, opadnutí stresu a napětí v těle a v mysli. Uvolnění se po dlouhé době. "Uf, to byla fuška", říkám si v duchu. Ale dala jsem to. A pak vyčerpáním klesla... Doufám, že se mi má energie a chuť do tvoření znovu vrátí. Hned další den jsem nastoupila na roční kurzy angličtiny. Trochu oddechnout, nabrat síly, zregenerovat se a začít žít nový život. Nebo spíš novou "éru" či etapu svého života. Nyní jsem ve fázi klidu, rozhodování a pomalého vzestupu. Toto rozhodně zdaleka nebyl vrchol. Byl to jeden bod na úpatí kopce, jeden mezník - důležitý mezník. A druhý mezník hned následoval, a sice ten, že jsem se začala cítit dospěle. Mám lásku, mám soubor, mám ukončené studium. Mám oporu nejen ve svých blízkých, ale už i sama v sobě (!!!), mám vyšší sebevědomí, mám sebeuvědomění, mám plány, sny, představy, nápady, myšlenky... Brigáda, práce sama na sobě, koníčky, vzdělávání se, péče o sebe a práce na kondici. Jak se to tu vše najednou vzalo? ...

"Někdy musíme přestat přemýšlet o tom, co bychom mohli, a začít dělat to, co právě musíme. To ostatní přijde samo." [citát by Tee]


Ano, opravdu. Takhle to u mě funguje. Třeba jsem byla na sebe a na život příliš náročná. Všechno musí být postupně. Nejdřív dokončit to, co jsem začala. Pak teprve může přijít něco dalšího, co už půjde téměř samo. Jako po másle, jako mávnutím kouzelného proutku, jako na drátku, jako... na běžícím pásu. Ale v tom dobrém smyslu.

V téhle změti podstatných i nepodstatných myšlenek, které ze mě teď plynou najednou a nejspíš chaoticky [jelikož notnou dobu čekaly ve frontě a teď prostě musí ven všechny najednou, že...], se mi náhle "zjevila" jedna klíčová. Tu myšlenku bych formulovala nějak takhle: Pokud máš zdraví v pořádku a záleží ti na vztazích s tvými blízkými, snaž se to za každou cenu udržet. Nic není tak důležité, jako zdraví, láska a štěstí. A se štěstím se neslučuje stres. Takže se nestresuj něčím, co je méně důležité, než tyto hodnoty.


Věřím, že má energie a múza se vrátí brzo. Po vydatném odpočinku přijde tučná nálož tvořivosti a inspirace.


EDIT: Mám vyznamenání!!! Dvě dvojky a tři jedničky na maturitní vysvědčení! :3

Život je nádherný.
Konečně dýchám. Konečně žiju.


Přeji vše dobré.

Nový život, nová Tee

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama